Až jsme se poznali

Naše společné chvíle a zážitky

Nikol a Štěpán se poznali v orchestru v Dolním Benešově, Štěpán zde již řadu let hrál na trumpetu a poté na hornu. Nikol zde přišla jako nováček na saxofon v září roku 2016. Jelikož sedí za sebou, Štěpán měl Nikol před sebou jako na dlani při každé zkoušce, zato Nikol už znala všechny v orchestru, jen ne toho, kdo seděl přímo za ní - Štěpána. Dozadu neviděla. A tam se zrodila jejich láska.

Jak se začali poznávat, začali o sobě navzájem zjišťovat, jaké má kdo zájmy. Nikol se tou dobou vášnivě zajímala o háčkování a tvoření všeho druhu a Štěpán furt někde lítal na kole nebo pomalým tempem utvářel svou modelovou železnici. 

Jak je Nikol tvořivá a zkouší nové techniky tvoření, tak se začátkem roku 2020 rozhodla, že se naučí plést. A tak se do toho dala a teď už plete svetry jedna radost, dalo by se říct, že se stala závislá na pletení a plete kde se dá, ve vlaku, u online přednášek, prostě všude.

Štěpán se zase rozhodl udělat razantní krok a dal si na začátku roku 2020 předsevzetí, že do konce roku postaví novou modelovou železnici od základu a do konce roku bude jezdit. Není vše ještě zcela hotovo, ale mašinky jezdí a kus práce je vidět.

Postupem času si našli společné záliby jako je turistika na horách, cyklistika nebo společné tvořivé večery, kdy Nikol plete a Štěpán tvoří svou modelovou železnici. Mají takové úplně "klasické" koníčky dnešní doby.

Takovým dalším společným pojítkem je Asta, Štěpánův belgický ovčák. Je to torpédo, potvůrka, ale hlavně je to mazel a společník na cestách a procházkách. Štěpán je páníček a Nikol je ta hodná... však posuďte sami, jaký mají vztah už od první chvíle, kdy se uviděly. Celou cestu vlakem do nového domova Asta spokojeně prospala v Nikolčině náruči.

Od začátku vztahu rádi chodili na pivo a Štěpán učil postupně Nikol ochutnávat různé druhy piv. A jak šel čas, tak i Nikol začalo pivo chutnat. Moc si oblíbili piva z Beskydského pivovárku nebo z pivovaru Rohan. Štěpán dlouho uvažoval a jen mluvil o tom, že by chtěl zkusit uvařit svoje pivo, až jednou na narozeniny dostal od Nikol poukaz na kurz vaření piva. Na tomto kurzu a také od kamaráda, který taky vaří pivo,  nasbíral potřebné poznatky a dal se do toho. Už první várka se celkem povedla a tak uvařil druhou, třetí... a pivo pořád chutná. Pivo už má i svoje jméno - Mikropivovar Pražec. Pokud byste chtěli ochutnat, tak se nebojte, nejpozději na svatbě budete mít možnost. 

Mezi další společnou zálibu patří plesy s dobrou muzikou, teda hlavně tou, na kterou se dá tančit polka, valčík, waltz a další klasické tance. Řekli si, že by si chtěli časem zlepšit taneční dovednosti a tak se přihlásili do pokročilých tanečních k panu Chlopčíkovi. Moc je to bavilo. Pan Chlopčík je milý, vtipný a vše dokáže hezky vysvětlit, ale zároveň vyžaduje disciplínu. Jednotlivé lekce nebyly vždy jednoduché,  párkrát je po parketu pořádně prohnal, až měli krůpěje potu. Doufáme, že si i na svatbě zatancujete a nevěstu pořádně vytancujete.

Zásnuby

3.7.2020

Určité náznaky o tom, jak by měly zásnuby vypadat, jsem měl již nějakou dobu. Jako například, aby tam byla levandule. Samozřejmě jsem měl v plánu toto přání splnit, ale docela se mi tím vymezil čas na období, kdy levandule kvete...

Jelikož jsou v České republice pouze tři levandulová pole a během pandemie covidu-19 nebylo možné cestovat, musel jsem vymyslet záložní plán "B". Záložní plán spočíval v tom, že si takové malé levandulové pole vysadím sám. V květnu 2020 jsem koupil vzrostlejší rostlinky levandule a zasadil jsem je v polích u kříže mezi Markvartovicemi a Hlučínem.

Přibližný tip na prsten jsem už měl. Velikost prstenu jsem si zapamatoval, když jsem si jednou její prsten půjčil a vyzkoušel, až kam ho navleču na svůj malíček. Vyrazil jsem do obchodu a po dlouhém rozvažování a přemýšlení "Zda je to ten pravý...", jsem prsten koupil. Teď už jsem jen musel čekat na vhodnou příležitost, až levandule rozkvete.

V rámci uvolnění možnosti cestování jsme s Nikolkou vyrazili na Jižní Moravu do Staroviček, kde se nachází jedno levandulové pole. Nikol už byla v očekávání, zda se náhodou nevyslovím, ale já jsem pro jistotu nechal prsten doma a už jsem spíš počítal s plánem "B".

Levandule u kříže rozkvetla až docela pozdě, začátkem července, jelikož loňské jaro bylo chladné a deštivé. Měl jsem v plánu Nikol o ruku požádat už 1. července 2020, ale to z důvodu nepřízně počasí nevyšlo.

Navrhnul jsem tedy, že si uděláme o dva dny později (3. července) piknik u kříže. Přijel jsem na místo už dřív na kole i s vozíčkem plným věcí na opékání, připravil jsem gril a věci, schoval si prsten do kapsy a vyrazil jsem Nikolce naproti.

Vyšlo to. Nikol měla šaty a moc jí to slušelo. Ani jí nedošlo, že nemám s sebou kolo a jdu jí pěšky naproti, takže to alespoň bylo překvapení, když jsme přišli na místo a věci byly nachystané.

Začali jsme roztahovat deku a já čekal na moment, kdy mě Nikolka nebude sledovat, abych mohl zalovit v kapse a vytáhnout prsten. Otočila se. Tak honem. Ještě ne, otáčí se! Dělat jako že nic... Začala něco hledat v košíku... super, tak teď! Mám ho v ruce a je to tady! Vyslovil jsem se a Nikol na moment překvapeně a úžasem mlčela. Pro jistotu jsem se optal. "Ano!" Radostně zaznělo.

... a tak se to stalo.

Naše fotogalerie

Děkujeme, že jste si našli čas a věnovali ho našim webovým stránkám.
 N+Š

Děkujeme za krásně prožitý svatební den!

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky